Provence style interiéry: Kousek francouzského slunce ve vašem obýváku
Ovšem pozor, ne každý obývák zvládne trvale stát jako ložnice. Pokud nemáte hosty každý víkend, možná vám stačí lepší varianta, jako je obyčejný sofa bed s úložným prostorem. Pamatuju si, jak jsem jednou koupila levnou rozkládací sedačku z hobby marketu, a po třech měsících se jí zlomila lamela. Výplach byl, že jsem skončila s matrací na zemi a rozbitým rámem v popelnici. Teď už vím, že se vyplatí připlatit za pevnou konstrukci a hlavně za možnost uložit dovnitř lůžkoviny. Dnešní modely mají pod sedákem prostor, kam schováte dvě deky, polštář a dokonce i prostěradlo navíc. Když pak přijede teta na víkend, stačí vytáhnout povlečení, rozložit a za pět minut je hot
Už delší dobu sleduji trend, který mi přijde geniální. Kombinace jídelního stolu a komody. Výrobci začali dělat stoly, jejichž deska se zvedne, a pod ní se schovává celá postel s pevným slatted frame. Tedy laťkový rošt, který zajišťuje správné větrání matrace. Takhle ušetříte místo za cenu jediného kusu nábytku. Když je postel složená, místnost působí jako běžná jídelna. Večer před spaním jen vyklopíte nohy stolu, desku posunete a pod ní se objeví připravené lůžko. Problém je, že podobné systémy nejsou levné. Kvalitní kování a masivní laťkový rošt stojí peníze. Ale pokud bydlíte v jednopokojáku, kde každý centimetr hraje roli, cena se vám vrátí v klidných noc�
Největší výzva pro mě byla předsíň a malý obývák, kde jsem chtěla zachovat lehkost Provence, ale zároveň pojmout sezení a spaní pro hosty. Klasická rozkládací pohovka by zabrala příliš místa, a tak jsem zvolila kompaktní pull-out sofa. Pod sedákem se skrývá kovová konstrukce, která se vysune a na ni se natáhne pevná deska. Na ni jsem dala samostatnou foam mattress o výšce 18 centimetrů. Ta pěna je dost pevná, aby se v ní netopila páteř, a přitom měkká na ležení s knihou. Když pohovka není rozložená, působí jako křeslo pro dva, s rovným čalouněním ve slonové kosti. Design jsem oživila polštářem s potiskem olivových větviček. Hosté si tu pochvalují, že se nemusí vysvlékat z džínů – prostě si lehnou a spí jako ve francouzské sala
Rozkládací varianta mi zachránila nervy. Jeden můj klient měl úzký obývací pokoj, kde se normálně nedal postavit klasický stůl. Vybrali jsme model s odklápěcími deskami po stranách, který ve složeném stavu zabere sotva místo pro dvě židle. Když přijela návštěva, stačilo desku vyklopit a rázem se vešlo šest lidí. Tady ale pozor na mechanismus. Levné plastové zámky se po roce začnou viklat a stůl vrzá při každém pohybu. Raději investujte do kovového teleskopického vedení, které vydrží. A co barva? Bílá deska se hodí do malých prostorů, ale sklo je noční můra každého, kdo má doma malé dítě. Zkuste raději matný laminát nebo dubovou dýhu v odstínu med. Praktická zkušenost z bytu 2+kk: stůl musí být lehký na přesun, abyste pod ním mohli vysá
Materiál, který vydrží běžný provoz i nečekané spaní, dělá obrovský rozdíl. Pokud máte doma malé děti nebo psa, který rád skáče na nábytek, bílá látka je sebevražda. Zkuste se místo toho poohlédnout po variantě s velvet upholstery, sametový povrch je totiž překvapivě odolný vůči šmouhám a snadno se čistí. Stačí navlhčený hadřík a skvrna od červeného vína je ta tam. K tomu přidejte nohy z kovu nebo tmavého dřeva, které opticky odlehčí objemnou konstrukci. Já osobně miluju kontrast – tmavě modrý samet na sedáku a světlé dřevo na podlaze vytvoří dojem vzdušnosti i v místnosti, která má jen 12 metrů čtverečn�
Pokud jde o samotné spaní, nezapomínejte na kvalitu pěny. Standardní foam mattress v ceně sedačky bývá tenký a časem se propadne, ale vyplatí se investovat do výměnné vložky. Třeba já mám v rozkládací sedačce vložku o tloušťce 16 cm, kterou jsem dokoupila zvlášť. Ve složeném stavu ji schovám za sedačku do speciální kapsy. Když pak hosté přijedou, stačí ji vyndat a položit na připravený slatted frame. Tento trik úplně změnil to, jak vnímám spaní v obýváku. Dřív jsem se bála, že návštěvy nebudou chtít zůstat přes noc, protože je záda budou bolet. Teď se naopak ptají, kde jsem tu matraci koup
Jedna věc, kterou jsem se musela naučit, je neboj se prasklin a škrábanců. Dřevěný stůl, na který jsem pořídila ubrus z režného plátna, dostal od horkého hrnce bílou kruhovou stopu. První týden jsem ji chtěla přebrousit. Pak jsem zjistila, že právě tahle nedokonalost dělá místnost živou. Francouzi by řekli „vécu" – prožité. Když máte v obýváku dvoumetrovou pohovku, která se z jedné strany rozkládá a veze pod sebou úložný box na polštáře, a druhá strana je pevná, musíte se smířit s tím, že látka po pár letech získá patinu. A to je přesně to, co chc